GTA Vice City Stories
Třebaže tu stále máme variabilní herní náplň zasazenou do uvěřitelného a otevřeného světa, už vás tohle hraní v zásadě ničím nepřekvapí. Je to taková příliš převařovaná kaše, která nenabízí ani zdaleka tolik co San Andreas a mnohé ingredience už chutnají všelijak, jenom ne dobře. Jako majitel PS2 tak nějak očekávám zachování vysokého standardu a minimálně pokračující evoluci. Což splňuje předchozí dobrodružství v San Andreas, k němuž se Vice City Stories bohužel nemůže ani přiblížit.
V nekonečném herním seriálu nazvaném Grand Theft Auto se na trhu aktuálně objevuje předělávka původně PSP počinu Vice City Stories, který nicméně dílčím způsobem vycházel z hitu Grand Theft Auto: Vice City právě pro PS2. Jedná se o jakousi nadstavbu využívající známé prostředí a mechanismy pro další 3D dobrodružství, které si nyní můžete s o něco lepším ovládáním znovu vyzkoušet na stolní konzoli PlayStation 2 namísto handheldu. Vice City Stories (dále jen VCS) spojuje s několik let starým GTA trochu víc, než jen osmdesátá léta minulého století (okořeněná naprosto skvělými dobovými songy, co tu vyhrávají v rádiu, kde si je lze předefinovat dle nálady a preferencí). Trochu víc, než jen známé lokace s kombinací různých architektonických stylů, slunce a palmy, potažmo fůra potíží.
Ve VCS totiž v hlavní roli vystupuje Vic Vance, bratr asi všem dobře známého Lance Vanceho, který Tommy Vercettimu z Vice City způsobil pěkné patálie. Koneckonců tenhle Lance má své místo i ve VCS, kde na něj znovu není úplné spolehnutí a nebýt Vic jeho bratr, asi bych se neudržel a poměrně záhy bych si na kvéru udělal další zářez. Na druhou stranu by se mi sem určitě nevešel, protože po vzoru všech dosud vydaných herních GTA kapitol vám bojování nejenom proti organizovanému zločinu vynese uznání u nejedné slušně zavedené pohřební služby.
Pokud nové dílko srovnáme se zatím posledním GTA: San Andreas, musíme akceptovat hned několik kvalitativních kroků zpátky, které nezachrání ani to, že se VCS prodává za sníženou cenu. Neboť za tuhle cenu dnes dostanete i San Andreas, které vám nejenom vydrží znatelné delší dobu, ale jak bylo naznačeno, je výrazně lepší. Dobře, dejme tomu, že VCS je jenom takový datadisk…
Hlavní hrdina se záhy dostane na šikmou plochu, po níž se rozjede natolik závratným tempem, že by z toho jeden mohl dostat infarkt. Jako ten dědouš, co ho tu v jedné misi převážíte z letiště do obchodu a na cestě s časem a znepřátelenými gangy se musíte vyhýbat všem potížím s nohou přišlápnutou na plynu, jinak vašeho pasažéra čeká zástava srdce a vás tradiční opakování celé mise. Ale ještě než pokročíme tímhle směrem, musím předeslat, že příběh a věci okolo něj nejsou vůbec špatné. Vic Vance je rozhodně sympatický chasník, různorodost charakterů, s nimiž se střetne a jejich originální dabing rozhodně potěší, byť nic z toho nakonec nedosahuje vysoko jakostní prezentace San Andreas. Ale to už se patrně opakuji…
Svezete se ve velké spoustě různých aut (jejich typová rozmanitost má pochopitelně vliv na ovládání a dispozice), motorek, dostanete se i na vodu a proletíte se např. v helikoptéře. Pro častém řešení problémů pak využijete skutečně pestrý zbrojní arzenál, kde je k použití tradiční baseballová pálka, mačeta, brokovnice, různé a různě účinné automaty, granáty a výbušniny, nebo speciality typu raketomet a pušky odstřelovačky se zoomem.
Status výše naznačeného podnikání je vám díky přehledné mapě dobře znám, nicméně neočekávejte bohužel nic nadstandardního. Tahle část hraní a aktivit, z níž vám pravidelně plynou nezanedbatelné finance, je pouze lehce načrtnuta a veškerá vaše iniciativa tímhle směrem vychází především z nadité prkenice, se kterou si můžete koupit volnou, nebo spíše vámi vystřílenou nemovitost a za příslušný peníz z ní udělat třebas doupě neřesti. Vaše další snaha se pohříchu vyvíjí hlavně v tom smyslu, že své vlastnictví musíte občas bránit před eventuálními nájezdy konkurenčních gangů, což je v pozdějším čase taková otrava, že budete raději cheatovat, než se stereotypně střílet s hromadou nepřátel. Tím spíše, že model konfrontace je zcela otřesný.
Při přímém porovnání tohoto stylu soubojů s nedávno vydaným Crackdown vyhlíží VCS nikoliv jako hra nikoli o generaci nazpět, ale jako hra o několik generací pozadu! Navrch tu jsou časté chyby v zaměřování a při přepínání cílů, mezi nimiž se zbytečně objevují i civilisté, což ruku v ruce s nepřesným rozpohybováním hlavního hrdiny a pomalou kamerou, co si musíte manuálně štelovat, vzbuzuje oprávněné rozhořčení, jestli už by si v Rockstaru nechtěli vybrat to prasátko na drobné a najmout někoho, kdo tady vymyslí něco konečně trochu akceptovatelného!
Podobně lze nahlížet na únavnou povinnost úplného opakování neúspěšné mise, jakkoliv tady tvůrci sáhli po zdařilém vylepšení. V řadě případů totiž nemusíte absolvovat celé to kolečko návratu k místu zadání mise a následně k místu jejího rozjetí, což významně vylepšuje náladu! Ale zase na druhou stranu - platí to jenom někdy, za určitých okolností. A třebaže zdejší rozloha zpravidla neznamená, že byste bůhvíjak dlouhý čas trávili cestováním, nějak stále nevidím, proč bych u každého neúspěchu nemohl mít okamžitě položku (a volbu) Restart a začít rovnou s opakovaným plněním. Protože nakonec i ona výše naznačená dispozice přeskočení zbytečného cestování obrazem ve finále znamená jenom několik úplně zbytečných pohledů na loadingové obrazovky…
Je tu všechno, co člověka v GTA baví (nebo spíš kdysi dávno bavilo) a kvůli čemu se před lety líbilo. Identické herní mechanismy a prvky, nápady a jejich provedení. Nemůžu tedy říct, že by mě povídky z Vice City vysloveně zklamaly, ale také nemohu říct, že by vás při nutném přímém porovnání se San Andreas nějak ohromily. Některé způsoby řešení problémů jsou už dnes trochu fádní a střílení se s oponenty příliš pravidelně je vysloveně frustrující.
Náladu vám může spravit časová investice do hraní, neboli může trvat desítky hodin, než to tady kompletně dokončíte, což je v poměru, kolik za tuhle hru vydáte, příjemné zjištění. Ale ani to nic nemění na mém dojmu, že v tomhle případě Rockstar vyloženě šlape vodu a zbytečně provařuje značku, která by si zasloužila lepší a větší péči. Jestli se do Grand Theft Auto IV (PS3 a X360) mohu za něco přimluvit, ocenil bych menší důraz na kvantitu nabízených možností a soustředil se více na kvalitu.